Alzheimer a Parkinsonova choroba.

Kdo je smutný kvůli svému rozumu, protože na něj má zvýšené požadavky, tomu se vysiluje mozek. V čisté podobě je vysílení mozku, to jest nemoc z přetížení, pozorováno při Alzheimerově chorobě, která zbavuje rozumu i nejsilnější muže světa. Jsou to lidé, kteří zcela odmítají emoce a absolutizují potenciál svého mozku. Pro ně je mozek otrok a racionální myšlení otrokář. Mohou si nepamatovat, kdy plakali naposledy, a mohou se ke svému smutku nepřiznat, ale tělo se na to neptá. AIzheimerovou chorobou onemocní ti, v nichž žije maximalistické přání dostávat a rovněž uvědomění si toho, že k dostáváni je třeba zcela zapojit potenciál vlastního rozumu. Vyčerpaná beznadějnost je rovněž základem

Parkinsonovy nemoci, při níž se mimoděk třese hlava a mce. Tuhost měkkých tkání brání normálnímu pohybu kostí, odtud cupitavá chůze. Z beznadějnosti se řeč stává monotónní. Tito lidé spotřebovali svou dobrou vůli a horoucí srdce na zlepšení života smutných, nešťastných lidí. Parkinsonovou nemocí onemocní ti, kteří chtějí dát maximum, to jest splnit svou svatou povinnost. Dávané však nepřináší očekávané výsledky, neboť tito lidé nevědí, že nikomu není dáno, aby udělal nešťastného člověka šťastným. Třes hlavy a rukou je jakoby strachem z vlastního nesmyslného vypětí. Skrývá se za ním zklamání z marnosti vynaloženého nadšeného úsilí a uvědomění si toho, že na nové nadšené úsilí už nestačí síly. A rovněž strach, že mě přestanou mít rádi, když těmto chudákům a nešťastníkům nepomohu. Tito lidé současně zaplanou touhou okamžitě pomoci a stojí za to se na ně obrátit. Strach pomáhat a strach nepomáhat se vzájemně střídají, nejprve vyvolávají třes rukou a později i třes hlavy.

Zpočátku na sebe nemoc upozorňuje při uvědomělém protahování rukou, jako kdyby tím říkala: kvůli druhým není třeba se tak velice namáhat, ať se snaží sami, ale jak nemoc postupuje, objeví se u nemocného v bdělém stavu stálý třes hlavy. Hlava jako by se kývala a říkala, že člověk je i nyní připraven pomoci. V případě Parkinsonovy nemoci je narušena funkce nervových buněk kvůli nedostatku dopaminu. Dopamin přináší energii plnění svaté povinnosti. Pokud člověk cítí strach kvůli tomu, že nemůže splnit svou svatou povinnost, vzniká u něho nedostatek dopaminu, což, když nadejde čas, vyvolává parkinsonovu nemoc.