Proč trpíme?
Protože se krutosti bojíme.
Strach z krutosti krutost přivolává. Čím více vzrůstá strach, tím více vzrůstá krutost.
Pro ustrašeného člověka je had symbolem krutosti.
Pro odvážného člověka je dokonalou moudrostí. Had je symbolem výdrže. V lidském těle odpovídá hadovi slinivka břišní.
V bezvýchodných okamžicích si přeješ zemřít Přeješ si dobro? Ne, přeješ si zÍo. Chceš ukončit život a nedoučit se své lekce.
Až dosud jsi působil špatné sobě, na druhé ještě nepřišla řada, ale mohla by přijít, protože v tobě je neviditelná nevraživost. Jsi stejným občanem světa jako všichni ostatní. Přání změnit druhého byť i svým dobrem je tvou chybou. Změň se sám, tehdy napravíš chybu a začneš vnímat cizí zlo jako učitele, který neumí učit jinak než krutostí. Tobě to však už nebude působit bolest. Zmoudřel jsi a můžeš se už obejít bez utrpení. Lekce života si vybíráme my sami. Sami k sobě přitahujeme lidi, kteří se stávají ze závisti krutými. Těžké břemeno závisti dělá člověka zlým a krutým. A často býváme ke vztahu k závisti naivní.
Ten, kdo na krutost odpovídá krutostí, skončí ve vězeňské cele, neboť způsobuje viditelné zlo druhým. Skutečnost, že tito lidé nejvíce zla způsobili sobě, nikdo nevidí a nechce pochopit.
Ten, kdo nechce odpovídat na krutost krutostí, v sobě hromadí jak vlastní tak i cizí krutost. Viditelně nikomu zlo nepůsobí. Na neviditelné úrovni způsobuje zlo jak sobě, tak ostatním, neboť všechno co je v člověku je i v lidstvu.
Chceme aby se život hýbal kupředu, aby se pohyboval rychle a bez zastavení. Životem pohybují vpřed rozrumní lidé. Nemohou se stát důstojnými, protože ti, kteří jdou vzápětí za nimi, rozumné ničí nebo dělají všechno, aby se rozumní stali bezohlednými; pak sami rozumem bezohledných trpí. Sami pro sebe si připravují karatele.
Potřebujeme si sami pro sebe ujasnit, co znamená být člověkem. Je třeba naučit se vidět v druhém člověku sebe. Kdo se rozčiluje při pohledu na druhého, bojí se byt stejný jako on a neví, že už takový je - jen to neprojevuje otevřeně. Chce zničit negativitu druhého a nechápe, že ve skutečnosti ničí sebe.
Dobrý člověk, který započal boj se špatným, se stává viditelně špatným a špatný projevuje svou dobrou stránku.
Přáním být lepší než druzí ničí potenciál mozku, to jest rozum a rozum přeci napomáhá duchovnímu rozvoji.
Pokud se nezačnete zabývat nápravou svého způsobu myšlení, je tady větší pravděpodobnost, že onemocníte těžkou nemocí.
Comments