Mnohdy si neuvědomujeme, jakou intimní částí našeho těla nohy jsou. Většinou jim nevěnujeme stejnou péči, kterou poskytujeme obrácenému pólu našeho těla, obličeji. O obličej se staráme, mažeme ho, na obličej si nasazujeme různé masky v podobě úpravy obličeje a make-up, úpravy vousů apod., jsme naučeni ovládat mimiku svého obličeje. Za obličej se do jisté míry můžeme skrýt. Na druhou stranu nohy často oblečeme do materiálů, které pro ně nejsou vhodné, odvádějí teplo (např. silonové punčochy) a neumožňují přísun vzduchu, mnohdy je sevřeme do příliš malých a svíravých ponožek a uzavřeme je do nevhodných bot. Toto naše zacházení s nohama se může spolupodílet na vzniku otlaků, některých deformit nohou, plísní apod. Nohy nám zprostředkovávají kontakt s povrchem, měly by ho tedy vnímat, vytvářet oporu a umožňovat pohyb v prostoru. Nejenom naše tělo, ale i nohy nutně potřebují vzduch, pohyb a prokrvení. Nohy nás nesou od našich prvnich krůčků až po ty poslední, vyjadřují i naši vnitřní situaci: „Jak si stojím?", „Stojím pevně nohama na zemi, nebo se držím zuby nehty?". Cílenými dotyky v oblasti nohou působí na úrovni exterorecepce a propriorecepce, i ležícímu pacientovi, tímto zprostředkováváme více impulzů z oblasti nohou, pomáháme vnímání, a uvědomováni si nohou i vlastního těla, zprostředkováváme něco jako “půdu pod nohama". Pro ležící pacienty a obzvlášť staré lidi je pocit „Ještě tu jsem!" moc důležitý. Naše bábi moji masáž plosek nohou miluje
Hmatat se můžeme znovu naučit: zout boty, svléknout ponožky a jít. Uvědomovat si, že cítíme, co cítíme a jaké je to různé.
Aktivní nohy chrání paty, kotníky, kolena, kyčle i páteř před nárazy zdola. Aktivní svaly nohy snižují nárok na aktivitu svalů kyčle, tím odlehčují a chrání kyčelní kloub. Když v kroku pracuje chodidlo a prstce, pumpují tekutinu vzhůru k srdci a odlehčují žíly a srdce. Činná noha podporuje aktivitu pánevního dna i rozvinutí plného dechu, aktivitu hranice. Kdy oblékat a chránit nohy? Co nejméně, ale tehdy, kdy je to nutné: v továrnách, vedru, mrazu, při různých bolestivých stavech, při nedostatečné kondici, tam, kde nelze chodit naboso. Ponožky bez elastanu, o 1-2 čísla větší, aby nestlačovaly prstce. Boty, které dají prstcům dost prostoru. Jsou lehké, ohebné všemi směry, nemají tvarovanou stélku ani tuhou patu, podpatek ani zvednutou špičku a mají podrážku, skrze kterou lze vnímat terén a není ani tlustá, ani moc pružná. Boty, které dobře sedí na noze a co nejméně určují nebo mění její pohyb. Vyhnout se pantoflím a raději zůstat bos. Bota má umožnit přirozený pohyb, ne pohyb určit. Výjimkou jsou ortopedické boty pro nohy ze změněnou strukturou a speciálními potřebami.
Učte se vnímat, že i to co je poněkud nepříjemné, není špatné!
Comments